Christological Motives in Song Culture

Borovková, Veronika; Bydžovská, Iva: Places of Veneration of Images of Jesus Christ in Czech Chapbook Prints. In: Christological Motives in Song Culture, Brno, 19.–21. 11. 2025.

Příspěvek vznikl pro konferenci Christological Motives in Song Culture a představuje kramářské tisky vztahující se k místům úcty k obrazům Ježíše Krista, dochovaným ve fondu Knihovny Národního muzea. Podává přehled jednotlivých lokalit, jejich četnosti ve fondu a upozorňuje také na ojedinělé exempláře spojené s Novým Městem nad Metují a Lítým.

Místa úcty k obrazům Krista jsou v českém prostředí doložena podstatně v menším počtu než četná mariánská poutní místa. V kramářských písních dochovaných ve fondech Knihovny Národního muzea se objevuje pouze několik výraznějších případů, v nichž je vyjádřena zvláštní úcta ke konkrétnímu vyobrazení Krista. Ve fondu jsou tisky spojené s lokalitami Tábor u Lomnice nad Popelkou, Chrudim, Jaroměřice, Křemešník u Pelhřimova, Římov, Nové Město nad Metují (KNM KT R. Hlava 196) a Líté (KNM KP R. Hlava 13080).

Okrajově zmiňujeme také dva písňové tisky věnované úctě k Pražskému Jezulátku, jeden český (KNM KP O 77/1) a jeden německý (KNM KP O 68/1), pocházející z přelomu 19. a 20. století.

Nová místa kultu

Tisk Nábožná píseň k pánu Ježiši a k Panně Marii, jenž nám milost dává u obce Lité (KNM KP R. Hlava 13080), odkazuje ke kapli z roku 1892, u níž se nachází studánka s křížem na místě údajného zjevení Panny Marie a Ježíše prostému, němému pasáčkovi Františkovi Trylčovi. Ten poté zázračně promluvil a stal se středem mimořádné pozornosti poutníků.

František Trylč je historicky doložená postava, narozený 10. dubna 1865 v Líté č. 18 rodičům Janu Trylčovi a Anně, rozené Hörlové (sňatek rodičů pravděpodobně 15. února 1848). František byl pátým dítětem v rodině.

Je pozoruhodné, že úcta zde nesměřovala pouze k místu a postavám spojeným se zjevením, ale také k uzdravenému chlapci, který byl vnímán jako „živoucí relikvie“. Poutníci se jej snažili dotýkat a velké vážnosti se těšily i jeho zrzavé vlasy, uchovávané v modlitebních knížkách.

Příběh Lítého je příkladem vzniku nových míst kultu, která na základě zjevení vznikala především v lidovém prostředí v 19. století. Význam tohoto místa upadl po odchodu Františka Trylče do Ameriky, jehož přesné okolnosti se však nepodařilo doložit.

Uctívání křížové cesty

Ve fondu Knihovny Národního muzea se dochoval jeden tisk Cesta kříže aneb Utrpení Pána našeho Ježíše Krista, vedoucí v chrámu Páně svaté Trojice v Novém městě nad Metují… (KNM KT R. Hlava 196) věnovaný křížové cestě v chrámu Nejsvětější Trojice v Novém Městě nad Metují „a dalších chrámech v okolí novoměstském“, vydaný knihařem Antonínem Hornychem. Text obsahuje obvyklý popis jednotlivých zastavení křížové cesty a doprovodné modlitby a písně, které bylo možné použít při uctění jakékoli křížové cesty.

Z vyhledaných tisků jsme záměrně ponechali stranou poměrně dobře prozkoumaný fenomén Salvátora chrudimského a soustředili se na druhou největší kolekci, která je věnována Ježíši Táborskému. Výsledek tohoto výzkumu naleznete v sekci Jednohubky.

Bonus

Téma příběhu Františka Trylče se promítlo také do současné literární reflexe: Hájek, Tomáš. Spánek a naděje: současný román na motivy zázraku u Litého z roku 1875. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. 295 s. ISBN 80-86328-70-8.