Možnosti digitální prezentace kramářských tisků
Ve středu 21. listopadu 2018 proběhl v Národním muzeu workshop s názvem Možnosti digitální prezentace kramářských tisků. S trochou nadsázky lze mluvit o druhém ročníku, neboť jsme tematicky, organizačně i personálně navázali na loňské pracovní setkání v Pardubicích.
Workshop zahájil zástupce hostitelské instituce, ředitel Knihovny Národního muzea Mgr. Martin Sekera, Ph.D. Poté následovaly příspěvky jednotlivých přednášejících. Jejich prezentace jsou k dispozici níže.
Účastníci workshopu reprezentovali v podstatě tři různé přístupy ke zpracovávání a prezentaci kramářských tisků v závislosti na spravovaných sbírkách, finančních a personálních možnostech institucí. Mgr. Iva Bydžovská z Knihovny Národního muzea s Olgou Čiperovou z Aip Beroun představily pokračování projektu Špalíček. Pracovníci brněnských institucí sdružených kolem grantového projektu Kramářské písně v brněnských historických fondech, které mezi přednášejícími reprezentoval Mgr. Jiří Dufka z Moravské zemské knihovny, prezentovali výsledky roční práce na projektu i plány do budoucna. Projekt orientovaný primárně na Moravu, dobře zajištěný jak po stránce finanční, tak personální, má ambici otevřít kramářské písně interdisciplinárnímu bádání. Regionální a menší muzea pak přednáškou reprezentovala PhDr. Markéta Skořepová, Ph.D. z Muzea Vysočiny Pelhřimov. Potěšitelné je především zjištění, že takto různě finančně i personálně vybavené instituce jsou ochotné a schopné spolupracovat a sdílet své poznatky.
V návaznosti na příspěvky se následná debata soustředila především kolem těchto otázek:
Jakým způsobem transliterovat či transkribovat kramářské písně? Tuto otázku řeší jak projekt Špalíček, tak brněnské instituce. K tomuto tématu jsme si přizvali Mgr. Tomáše Klimka, Ph.D. z Národní knihovny a Borise Lehečku z Ústavu pro jazyk český AVČR, kteří s tvorbou edic mají bohaté zkušenosti. Konkrétním výsledkem debaty byla shoda na nutnosti přijetí jednotných pravidel pro transliteraci kramářských tisků tak, aby výsledné texty odpovídaly potřebám jazykovědců a zachovávaly co nejvěrněji podobu textu původního. Zároveň by tyto transliterované texty opět dle společně domluvených pravidel byly transkribovány do podoby přístupné i laickému publiku. Takto upravené texty (by se postupně měly stát součástí digitální knihovny Špalíček.
Jakým způsobem zpracovávat geografické autority? Jak pracovníci Knihovny Národního muzea, tak brněnských institucí se v současnosti zabývají otázkou geografického rozšíření různých kramářských motivů. V praxi jde především o vyhledání místa děje kramářské písně, místa tisku a místa uložení tisku v současnosti, respektive jeho provenience. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby geografické názvy byly jednoznačné a pro každou lokalitu unikátní. Požadavek na sjednocení rejstříků mimo jiné i geografických názvů vzešel od pracovníků Moravské zemské knihovny již v loňském roce na pracovním setkání v Pardubicích.
Jak popisovat ilustrace a tiskové ozdoby v kramářských písních? Tuto otázku nadnesl ve svém příspěvku Mgr. Jiří Dufka. Absence metodiky pro popis ilustrací a ozdob v kramářských tiscích je i v Knihovně Národního muzea dlouhodobě pociťována. Jako náhrada slouží do jisté míry Knihopis, publikace PhDr. Markéty Holubové, Ph.D.: Katalog kramářských tisků II. a lístkový katalog zpracovaný našimi předchůdci. Případná metodika pro popis ilustrací by značně usnadnila práci jak regionálním institucím, tak těm celonárodním.
Jak rozšiřovat spolupráci a zapojovat regionální muzea? V letošním roce se nám podařilo navázat smluvní spolupráci s Městským muzeem Skuteč, Etnologickým ústavem AV ČR a Regionálním muzeem ve Vysokém Mýtě (byť vysokomýtské tisky ještě nebyly zveřejněny na Špalíčku). Spolupráci mezi institucemi obecně komplikují rozdíly ve způsobu zpracování dat, využívání různých databázových systémů i obava z odlivu badatelů v případě, že prezentace sbírek bude probíhat mimo webové stránky dané instituce. Účastníci setkání se shodli, že institucionální spolupráce je nezbytná, a to jak na úrovni sdílení zkušeností a sjednocování metodik, tak na úrovni prezentace dat. Prezentace dat z různých institucí na jednom místě, na Špalíčku, umožní badatelům porovnávat větší množství tisků, nalézat snadněji souvislosti mezi nimi a objevovat i menší kolekce kramářských tisků, či jednotliviny, které se jinak ztrácí v databázích, katalozích či webech jednotlivých institucí. V konečném důsledku tak Špalíček může prostřednictvím odkazů přivést spolupracujícím institucím nové návštěvníky a badatele.
Doufáme, že pracovní setkání v Praze přineslo prospěch všem zúčastněným, a že navázaná spolupráce bude dále pokračovat. Budeme se těšit na další setkání v roce 2019.
Mgr. Matěj Měřička, Mgr. Iva Bydžovská a Michal Klacek z Knihovny Národního muzea.
File:
Špalíček v roce 2018 – aktuální stav a možnosti kooperace.
Standard XML TEI P5 a veršované texty.
Kramářské tisky. Evidence ilustrací a ilustrování evidence.
Kramářské tisky a jejich producenti v geografickém kontextu, rok první.
