Muzea ve virtuálním světě.

Pracovní setkání o potřebách digitalizace muzejních sbírek.

V úterý 14. listopadu 2017 hostily Rytířské sály pardubického zámku pracovní setkání muzejníků a knihovníků, pořádané ve spolupráci Východočeského a Národního muzea. Tématem setkání bylo nakládání s digitalizovaným sbírkovým materiálem muzeí a knihoven, a jeho prezentace veřejnosti. Setkání zahájili ředitel Východočeského muzea Mgr. Tomáš Líbánek a Mgr. Martina Halířová, Ph.D., jimž tímto děkujeme za možnost uspořádat naše setkání v prostorách pardubického zámku a za poskytnutý servis.

Vzápětí pronesl ředitel Knihovny Národního muzea Mgr. Martin Sekera, Ph.D. úvodní konferenční příspěvek Muzea pod tlakem remediace  (termín viz: https://wikisofia.cz/wiki/Remediace), ve kterém se zabýval potřebou prezentovat digitální obsah tvořený paměťovými institucemi ve formě přístupné širokému publiku, a zároveň úskalími, na která použití digitálních médií při zprostředkování hmotné kultury naráží. Kde je hranice, od které již nezprostředkováváme poznání stávající reality, ale vytváříme nové, umělé konstrukty, které navádějí k určité interpretaci remediovaného obsahu?

 Jak digitalizovat a vytvářet metadata tak aby to bylo smysluplné? Jaké projekty mají smysl a jaké nástroje jsou dnes k dispozici pro jejich realizaci? Na tyto otázky odpovídal ve svém příspěvku Společné znaky užitečných digitalizačních projektů (a jeden příklad z praxe) ředitel firmy AiP Beroun, která se zabývá dlouhodobě digitalizací historických dokumentů, Ing. Tomáš Psohlavec.

Fotografický archiv Karla Nováka - zpracování a digitalizace v rámci Olympijské multimediální knihovny Českého olympijského výboru. Tak zněl název příspěvku vedoucího obrazového archivu Českého olympijského výboru MgA. Petra Klimenta. Věnoval pozornost nejen způsobu práce s fotografickým archivem a jeho digitalizací, ale dotkl se i zpracování v současnosti produkovaných fotografií a digital born dokumentů, které vyvolalo živou diskuzi.

Spoluautorka databáze kramářských tisků v Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky, PhDr. Ludmila Kopalová, koncipovala svůj příspěvek Kramářské tisky v Etnologickém ústavu AV ČR – radosti a strasti jako zhodnocení dlouhodobé snahy o zpřístupnění zhruba pětitisícové sbírky českých a německých kramářských tisků, která v ústavu probíhá od roku 2000, kdy se podařilo upravit knihovnický záznam ve formátu UNIMARC pro potřeby zpracování kramářských tisků. Databáze je po převodu dat do nového systému přístupná na stránkách Akademie věd. Součástí projektů EÚ AV ČR je nejen databázové zpracování a zpřístupnění dat, ale také řešení problematiky dlouhodobého uchování originálů tisků a tištěný katalog sbírky.

Se závěrečným příspěvkem vystoupili pracovníci Knihovny Národního Muzea Mgr. Iva Bydžovská a Mgr. Matěj Měřička ve společném příspěvku Poslechněte, co se vpravdě stalo … Virtuální výstava digitální knihovny Špalíček. Představili projekt Špalíček i jeho nový nástroj, virtuální výstavy, který dal příspěvku jméno. Digitální knihovna kramářských tisků Špalíček vznikala v letech 2008 – 2011 v rámci grantového projektu VaV  Ministerstva kultury pod názvem „Vytvoření otevřeného badatelského prostředí pro kramářské tisky“. Projekt zahrnoval výběr a digitalizaci cca 4000 kramářských, převážně písňových tisků, tvorbu certifikované metodiky (ke stažení zde) pro popis kramářských tisků, pro kterou byl zvolen mezinárodní formát pro popis strukturovaných textů TEI (aktuálně TEI P5). Je vhodný pro exemplářový popis a v době vzniku projektu jej u nás využívalo Manuscriptorium. Vzhledem k možnosti přidání celých digitalizovaných dokumentů, plných textů, případně i notových záznamů se v dané době jevil jako lepší alternativa ke stávajícím knihovnickým systémům. Ke kompatibilitě s knihovnickým formátem MARC 21 se při vytváření záznamu přihlíželo. V současné době není problém provést převody dat z jiného databázového systému do Špalíčku. Nic tedy nebrání rozšíření Špalíčku o digitalizované sbírky dalších institucí, které mají své kramářské tisky zpracovány v jiných databázích.

Jedním z hlavních cílů tvorby digitální knihovny Špalíček byla možnost prezentace sbírky kramářských tisků pro široké publikum. Tuto možnost nám nově poskytuje editor virtuálních výstav, který umožňuje jednoduše propojit sbírkové předměty z databáze, texty a další materiály a v atraktivní podobě je vystavit na internetu.

Ze závěrečné diskuze účastníků vyplynul zájem o spolupráci, která by mohla mít jak formu sdílení výsledků digitalizace v oblasti kramářských tisků na platformě Špalíček, tak sdílení zkušeností s vytvářením popisných metadat, a sjednocení jejich tvorby včetně rejstříkových hesel napříč spolupracujícími institucemi.